v kůži šmajd » 30. 01. 2010, 23:33
Někdo se ptal na co budu vzpomínat v domově
důchodců? Pokud se dožiju, budu vzpomínat na krásné kraje
plné vodopádů, válení se v mořském písku a blískající
foťáky, světlo peroucí do očí, ploužení se mole v
přístavu i jinde, vysoké hory, stáda zeber, kondory nad andami,
kojoty v Arizoně, svět viděný z koňského hřbetu a na lidi.
Asi i na lidi, ale ty skutečné se kterými se protnuly mé světy
a ne na nějaké nedotknutelné hvězdy kdesi v dáli
blikající.
Stejně je pro šmajdu lehce degradující srovnávat ho s jinými
finalisty, kteří kdysi v předešlých soutěžích kdesi
zpívali a málokdo si je pamatuje. To si snad nezaslouží.
Vlastně je blbost pořád někoho s někým srovnávat, protože
člověk je nezapomenutelný právě tehdy, když se k nikomu
přirovnávat moc nedá. Protože teprv pak jde o něm říct, že
je to doopravdy originál.
V kůži šmajdy nebylo myšlené tak, že by ho neměli poslouchat
starší. Stejně pokud prorazí, ho budou muset chtě nechtě
poslouchat i osumdesátileté babičky, pokud bude výskat z rádia
a televize.Tím bylo řečeno něco jiného. A to, že je trochu
neobvyklé, když mezi omdlévajícími, řičícími a slzícími
dvanáctiletými fanynkami budou postávat zralé ženy jako
karkulky, třímající v třesoucí se ruce košík s vlasovou
kosmetikou a tropickým ovocem nikoli pro babičku nebo pro vlka,
ale pro začínající idol náctiletých , který je ...odhaduji
podle toho co tu čtu o dost mladší než jste vy.